Členové pracovních skupin:

Pracovní skupina pro kontrolu a monitoring projektů
Petr Alexander
Jaroslav Huk, kontaktní osoba
Jitka Janouchová
Jaroslava Štancová
Vladimír Vytiska
Radim Wolák

Výroční zpráva za rok 2013.

Výroční zpráva za rok 2012.

Výroční zpráva za rok 2011 s opravou.

Výroční zpráva za rok 2010.

Výroční zpráva za rok 2009.

Výroční zpráva za rok 2008.

Nike footwear | kd shoes valentines day Retro High OG University Blue - Gov

Hlavním cílem projektu je obnovit síť polních a spojovacích cest a vytvořit tak systém propojení zajímavých míst našeho regionu se zaměřením na geografické, ale i tematické souvislosti.

Ústřední spojovací trasou bude Velký Přemyslovský okruh v délce zhruba 87 km, který propojí hlavní turisticky atraktivní cíle a zároveň bude osou pro síť dalších navazujících tras. Projekt předpokládá přípravu tohoto základního okruhu již do stupně nezbytného pro stavební povolení. Další trasy se budou postupně realizovat podle stupně připravenosti jednotlivých oblastí. Některé části okruhů jsou již projekčně připravené, případně částečně realizované.

Trasy by měly být vedeny zčásti po stávajících turistických značkách, zčásti po místních a státních komunikacích, ale především by mělo být využito starých, tradičních polních a lesních cest, které by byly v rámci projektu postupně obnovovány, včetně doprovodné zeleně, tak aby mohly plnit vedle funkce komunikační i funkci estetickou, chránit krajinu proti erozi a v neposlední řadě i diverzifikovat nápor turismu do míst méně frekventovaných.

Cesty by měly být postupně upravovány tak, aby mohly sloužit jak pěším, tak i cyklistům, případně i pro hipoturistiku a to s minimalizací rizik vzájemné kolize a devastace povrchů cest. Na vhodných místech by měl být instalován vhodný mobiliář z přírodního (nejlépe místního materiálu), který by sloužil odpočinku, hrám, případně plnil jiné funkce např. zlepšení výhledu. Tento mobiliář by měl mít na celé navrhované trase tzv. podobného ducha a měl by se vztahovat k místu a tématu trasy. Např. na Stezce Dr. Rýznera jsou navrženy a zčásti i realizovány objekty jako archa (loď) u Vltavy, pravěká chýše v údolí Únětického potoka a přemyslovská strážní věž (rozhledna) na cestě k Levému Hradci.

Součástí projektu, a to velmi podstatnou, by měla být postupná oprava zajímavých a významných objektů na trase nebo jejich přizpůsobení potřebám vytvářeného systému a optimálnímu současnému způsobu využití. Informační centra, prodej regionálních výrobků a občerstvení, malé galerie a tématické exposice. Na realizaci by se vedle komunálních subjektů měla podílet i nezisková místní sdružení. Oslovíme také Klub českých turistů i velké státní či soukromé firmy a instituce (České dráhy, Národní muzeum, Lesy České republiky) a při spolufinancování počítáme do budoucna se spoluprací s některými významnými podnikatelskými subjekty působícími v oblasti.

Hlavní cíle projektu

Zvýšení bezpečnosti pro cyklisty

Oblast na severozápad od Prahy má hustou silniční síť, která je však ve špatném technickém stavu (bez krajnic, úzké vozovky, nerovný povrch atd.) a nepostačuje extrémnímu náporu osobní i nákladní dopravy. Pohyb cyklistů po takových silnicích je velmi nebezpečný (a cyklisté jsou zase nebezpeční i pro automobilisty) a mnozí cyklisté raději volí převoz vlakem do bezpečnějších oblastí. Rekonstrukce a výrazná změna kvality vozovek se vymyká finančním možnostem jejich správců (kraj, případně obce) a jedinou možností, jak vyjít zájmu cyklistů vstříc, je proto vytvoření sítě cyklostezek, které povedou v co největší míře po existujících nebo k tomu účelu obnovených polních cestách a stezkách.

Obnovení původního rázu krajiny a jejích přirozených schopností

Po násilné kolektivizaci na počátku padesátých let byla rozorána většina mezí a zrušena nebo postupně opuštěna velká část polních cest. Ostatní byly ničeny těžkou zemědělskou technikou bez jakýchkoli oprav, takže už je sotva mohl pak někdo jiný používat.

Zničení spojovacích polních cest mělo ovšem kromě zhoršení dopravního spojení pro pěší a cyklisty velmi neblahé důsledky pro životní prostředí. Zcelené plochy jsou mnohem citlivější k větrné a vodní erozi, splavování ornice, zmenšila se – hlavně opticky – plocha zeleně, zhoršila se vodní bilance a schopnost krajiny zadržovat vodu, zmizela útočiště pro drobné volně žijící živočichy. Krajina ztratila svůj původní ráz a obnova polních cest je jedním z kroků, jimiž je možné ji původní podobu vrátit.

Posílení turistického ruchu, rozvoj ubytovacích a restauračních služeb

Ubytovací kapacity a restaurační zařízení vznikají jen tam, kde je k nim dobrý přístup. Oblast na severozápad od Prahy je dosud z turistického hlediska neprávem opomíjena. Cyklistika a pěší turistika mají sice do jisté míry sezónní charakter, jsou však základem pro to, aby se mezi širší veřejnost dostaly informace o kulturních, historických a přírodních zajímavostech kraje i o pořádání různých společenských, kulturních akcí, tradičních slavností, festivalů a setkání. Vybudování sítě cyklostezek bude mít proto pozitivní důsledky i na zaměstnanost a vytváření nových pracovních příležitostí.

Upevnění integrity území

Vznik dobrovolného svazku obcí na rozsáhlém území od Roztok po Veltrusy, Velvary a Slaný by byl jen krátkodobým účelovým pokusem, pokud by obce tvořící tento svazek nenašly mezi sebou „společnou řeč“. Významným integračním prvkem mohou být právě polní cesty, cyklostezky a stezky pro pěší. Propojení obcí a vědomí příslušnosti k jednomu celku bude posíleno i jednotným označením cyklostezek, výraznými logy svazku obcí a informačními materiály propagujícími svazek obcí jako celek. Je nutné již v počáteční fázi vytvořit přehledný, jednotný a originální informační systém (viz pražská ZOO), a to jak na místech samých, tak i v prostoru východiště potencionálních turistů, v médiích a především na internetu.

Návaznost na regionální a nadregionální trasy

K těmto čtyřem prioritám je třeba připojit ještě jeden významný aspekt našeho záměru, totiž návaznost tras v regionu Přemyslovských středních Čech na cyklostezky a turistické trasy krajského i nadregionálního významu.

Jedním ze styčných bodů je propojení sítě Přemyslovských cest na hlavní cyklostezku Vídeň – Praha – Drážďany, k němuž by mohlo dojít jednak v Kralupech nad Vltavou (Nelahozevsi), jednak v Klecánkách. Podmínkou této druhé možnosti je vybudování lávky pro pěší a cyklisty z Roztok přes ostrov ve Vltavě do Klecánek. Dosud zde slouží veřejnosti pouze přívoz, lávka by byla velmi přínosná pro rozvoj turistického ruchu na levém vltavském břehu.

Na jihozápadním okraji území Přemyslovských středních Čech (Smečno) navazují trasy na turisticky velmi navštěvovanou oblast kolem Lán a Rakovníka, na severozápadě (Klobuky, Peruc) na trasy pod Českým středohořím (Libochovice, Poohří), na severovýchodě (Nelahozeves, Veltrusy) se dotýkají turistické oblasti Mělnicka a Kokořínska). A konečně jihovýchod území (Roztoky, Únětice) má přímé pokračování na území hlavního města (Šárka, Přední Kopanina).

Tématické trasy Přemyslovských cest

1. Velký Přemyslovský okruh: Roztoky – Únětice – Velké Přílepy – Svrkyně – Noutonice – Okoř – Zákolany-Budeč – Koleč – Třebusice – Želenice – Podlešín – Knovíz – Jemníky – Netovice – Slaný – Otruby – Královice – Dřínov – Zlonice – Břešťany – Tmaň – Křovice – Škůry – Bratkovice – Nabdín – Velvary – Velká Bučina – Kralupy nad Vltavou – Dolany – Libčice nad Vltavou – Podmoráň – Roztoky-Žalov / Levý Hradec – Roztoky

2. Rýznerova stezka: Roztoky – Únětice – Levý Hradec - Roztoky

3. Přes Kozí hřbety na Okoř: Únětice – Horoměřice – Statenice – Tuchoměřice – Pazderna – Černovičky - Číčovický kamýk - Číčovice - Okoř

4. Od Okoře k Vltavě: Okoř – Svrkyně – Ers – Tursko – Těšina – Dolany – Libčice nad Vltavou

5. Přes Krliš a Turské pole: Suchdol - Únětice - Úholičky - Tursko - Kozinec - Holubice -Minice-Minická skála

6. Dvořákova stezka: Zlonice – Budenice – Šlapánice – Poštovice – Kmetiněves – Hospozín – Černuc – Budihostice – u sv. Trojice – Nelahozeves - Kralupy

7. Královská cesta: Slaný – Mlýnek – Žižice – Luníkov – Ješín – Nabdín – Velvary

8. Zámecký okruh: Nelahozeves – Veltrusy – Hleďsebe – Nelahozeves

9. Po stopách železnice: Budeč – Kováry – Otvovice - Kralupy-Minice – Zeměchy – Olovnice – Neuměřice – Kamenný Most – Zvoleněves – Podlešín - Knovíz – Jemníky – Saky - Třebichovice – Tuhaň –Vinařice

10. Havířskou cestou na Muncifaj: Brandýsek – Pchery–Theodor – Vinařice - důl a skanzen Mayrau – Libušín – Svinařov - Smečno – Přelíc – Studeněves – důl Slaný - Slánská hora

11. Ke Kamennému muži: Slaný - Třebíz– Hořešovice – Zichovec – Žerotín – Panenský Týnec – Vrbno nad Lesy – Peruc – Telce – Klobuky – Kobylníky – Páleček – Stradonice – Lisovice - Zlonice

12. Údolím Bakovského potoka: Královice - Drchkov - Bakov - Beřovice - Hobšovice - Nabdín - Velvary - Chržín - Sazená - Nové Ouholice

Projekt Velkého přemyslovského okruhu byl podán k realizaci do Regionálního operačního programu Střední Čechy, oblasti podpory 2.2, na jaře 2008. Žádost byla však zamítnuta pro nedoložení udržitelnosti, tj. pětileté garance na zachování provozu, formou souhlasu či smlouvy všech vlastníků pozemků na trase.

Opakovaná žádost, tentokrát pod názvem Vltavská cesta, omezující se pouze na „vodní dílo“ v úseku mezi vodárnou u Podmoráně a propustkem pod tratí u Letek, byla podána znovu na podzim 2008. Po potvrzení přijatelnosti a formálních náležitostí k této žádosti pak MMR uvolnilo dosud zadržovanou druhou polovinu dotace poskytnutou na projektovou dokumentaci.

Žádost o dotaci na Vltavskou cestu nebyla vybrána mezi popořené projekty, a tak je záměr Přemyslovských cest zatím odložen. 

„Příroda je k lidem přátelská, pokud jsou lidé přátelští k ní. A pak mohou být přátelští i k sobě navzájem. Možná, že právě tato myšlenka byla na počátku našeho snažení, když se sešlo několik starostů z obcí Slánska, Kladenska a severozápadního okolí Prahy, aby se pokusili navázat dávno přetrženou nit vzájemného sousedství a sounáležitosti a společně obnovili ráz krajiny v podobě, na kterou si někteří z nich ještě mohou vzpomínat.

Na počátku roku 2004 vznikl dobrovolný svazek sdružující zhruba dvě desítky obcí a k němu se připojili v průběhu jara další svazky obcí, podnikatelé a neziskové organizace. A tak v roce 2004, téměř přesně sedm století od vymření nejslavnějšího panovnického rodu českých dějin, vznikla místní akční skupina Přemyslovské střední Čechy, aby tomuto kusu české země vrátila jeho někdejší slávu.“

Dva odstavce, jimiž začíná Návrat přátelské krajiny, základní programový dokument „mateřského“ dobrovolného svazku obcí i následně vytvořené místní akční skupiny,.nebyly vybrány na úvod Strategie MAS Přemyslovské střední Čechy náhodou. Připomínají totiž nejen vznik zájmového sdružení právnických osob, ale i hlavní cíl, který jsme si na počátku našeho snažení vytkli, a vyzývají nás k ohlédnutí,¨jak daleko jsme za ty necelé tři roky k němu pokročili.

Místní akční skupina Přemyslovské střední Čechy za tu dobu úspěšně vypořádala se „zácvikovým“ programem Leader ČR 2004, neprošla sítem jeho dalšího ročníku ani výběrem hlavního programu Leader+, nicméně z prostředků jeho vedlejšího programu si „osvojila schopnosti“, nezbytné pro další činnost v příštích letech a dobrou pozici v konkurenci jiných sdružení a skupin.. MAS Přemyslovské střední Čechy vydává informační čtvrtletník, prohlubující integraci území a zapojující další aktivní členy, prezentuje se jednotným vizuálním stylem, založila tradici každoročního kulturního festivalu, který rozbije své stany vždy ve svatováclavském týdnu v některém místě regionu, a významně pokročila i ve spolupráci s burgundským regionem Puisaye-Forterre, v němž nachází řadu podnětů pro vlastní činnost i inspiraci v přístupu k evropským fondům.

Na sklonku roku 2005 jsme se zapojili do nově vznikající Národní sítě rozvoje venkova. Věříme, že se nám společně podaří přispět k prosazení systému přímé podpory regionů, které by tak nezprostředkovaně a se znalostí místních poměrů a potřeb zhodnocovaly podporu, která do České republiky směřuje z Evropské unie.

Z programu Leader+ jsme získali dotaci na podporu „Osvojování schopností“. S využitím této podpory zadala MAS práce na vytvoření jednotného vizuálního stylu, v jehož rámci byly vyrobeny také propagační panely, symbolicky dokumentující zaměření činnosti MAS, dokončila naši rozvojovou strategii a připravila plán propagačních akcí (připomínka 700 let od vymření Přemyslovců po meči).

Zásadní změnou v životě MAS Přemyslovské střední Čechy bylo zpracování Strategického plánu LEADER 2007-2013 pod názvem Obnova země knížat a králů a postup mezi 48 vybraných MAS České republiky, které z programu LEADER 2007-2013 začaly od roku 2008 (s ročním zpožděním) čerpat podporu na projekty žadatelů z regionu, který spravují – v případě naší MAS tedy od subjektů ze všech 79 obcí a měst.

Název: Přemyslovské střední Čechy o.p.s.

Právní forma: obecně prospěšná společnost

Založení: 11.3.2004 ve Slaném jako z.s.p.o., nástupnická o.p.s. zapsána 28. 3. 2011

Zapsáno: v rejstříku o.p.s., oddíl O, složka č. 802, č.j. 21487/2011

Sídlo: Wilsonova 599, 274 01 Slaný

IČ: 24828815

Bankovní spojení: ČS, a.s.

Číslo účtu: 407 422 379/0800

Datová schránka: q234iug

Počet zakladatelů společnosti: 11

Počet partnerů společnosti: 40

Počet partnerů místního partnerství: 52

Statutární zástupce: Štěpánka Fišerová, ředitelka o.p.s.

Registrační číslo MAS LEADER 2007-2013:  07/002/41100/120/000014

Registrační číslo Strategie 2014-2020: CLLD_15_01_095

Registrační číslo Strategie 2021-2027: CLLD_167_S

Rozloha území MAS: 565,94 km2

Počet obyvatel: 95 574 (SLDB 2021)

Počet obcí celkem: 88, z toho 7 má statut měst (Slaný, Roztoky, Libčice nad Vltavou, Velvary, Buštěhrad, Libušín, Smečno), 2 statut městyse (Vraný, Zlonice)

Best Authentic Sneakers | Patike