Projekt ZAjištění Činnosti MAS je spolufinancován Evropskou unií.

Historické vazby regionu

Region Přemyslovské střední Čechy patří od úsvitu našich dějin k nejzajímavějším a nejexponovanějším oblastem středních Čech. Při ústí Únětického potoka do Vltavy byly vhodné podmínky k osídlování již v dávné minulosti. Svědčí o tom téměř souvislé osídlení již od starší doby kamenné. Památky z období paleolitu se nachází například na území Libčic n. Vlt. (kamenné nástroje). V okolí Slaného a Roztok se nacházejí pozůstatky z pozdní doby kamenné a nálezy pravěkých kultur (např. kultura únětická, kultura knovízská).

Z archeologických výzkumů vyplývá, že se v povodí řeky Vltavy usadil keltský kmen Bójů a založil zde několik svých sídlišť (např. Knovíz). O jejich významu svědčí bohatství zde soustředěné, koncentrace vyspělé a specializované řemeslné výroby a obchodu. Dodnes je jejich působení patrné v podobě menhirů v okolí Ledců u Slaného a v Klobukách, megalitických památek v oblasti severního Slánska a na pohřebišti v Libčicích n. Vlt.

Z dalšího vývoje je jisté, že až sem pronikl někdy v rozmezí 5.- 9. století slovanský kmen Čechů. Např. v ústí Únětického potoka stávalo v té době osm až devět slovanských osad vzniklých postupně od příchodu Slovanů v 6. století, což je nesporně český unikát. Od 10. stol. ovládal střední Čechy knížecí rod Přemyslovců. Zprávy z této doby hovoří o českých knížatech, vládnoucích z pevných hradišť, položených právě na severozápad od Prahy. Region Přemyslovské střední Čechy je územím, které si, vedle Prahy, vybrali Přemyslovci k uskutečňování svých mocenských zájmů. Přemyslovci učinili z regionu správní středisko kraje. Již v počátcích české státnosti se toto území stává dědičným knížecím zbožím. Přemyslovci opevňují dvorce Budeč, Levý Hradec a v jejich blízkosti stavějí dřevěné hrádky, který se později stanou centrem kraje. Památné místo českých dějin a národní památka se nachází v Levém Hradci, místní části Roztok. Na plochém temeni rozsáhlého ostrohu nad ústím Žalovského potoka do Vltavy stávalo slovanské hradiště, před založením Prahy hlavní sídlo Přemyslovců. Sídlil tu kníže Bořivoj s manželkou Ludmilou (svatá Ludmila), který zde založil první křesťanskou sakrální stavbu v Čechách (kostel sv. Klimenta). Významné bylo rovněž hradiště Budeč nad Zákolanským potokem, s nejstarší dochovanou kamennou stavbou v Čechách.

S rozvojem feudálních sídel pokračovala i kolonizace území. Krajem vedly důležité obchodní cesty, například Via Magna, při nichž vznikaly trhové osady, jako např. Statenice, Roztoky. Nejznámější byla Svatováclavská cesta, vedoucí z Budče přes řeku Vltavu do Staré Boleslavi. Podél těchto cest začaly vznikat osady, které se během 14. a 15. století rozrostly. O starobylosti osídlení regionu Přemyslovské střední Čechy svědčí i jména zakládaných obcí. Jejich názvy, pocházející z raně feudálního období, odrážejí původní slovanská pojmenování (např. přemyslovský dvůr Lidice u Slaného).

Na staré obchodní cestě do Saska byly založeny Velvary a Slaný, královská města a centra královské moci na severozápad od Prahy.

Slaný, největší město v regionu, bylo založeno Václavem II., krátce po roce 1300. Město se rychle rozvíjelo a v době vlády císaře Karla IV. se dokonce uvažovalo, že zde bude zřízeno biskupství.

V celé historii regionu se střídaly doby dobré a zlé (jak jinak). Rozkvět přišel za vlády Karla IV. Později se přes území kraje přehnaly husitské války. V době husitské město Slaný patří, tak jako Plzeň, Žatec, Louny, Klatovy, mezi města, která jako jediná mají být podle tehdejších představ radikálních husitů uchráněna celosvětové zkázy (v této souvislosti bylo město Slaný ozdobeno symbolickou Hvězdou).

V 19. století dochází k rychlému rozvoji průmyslu podporovanému stavbou silnic a železnic. Obyvatelstvo nacházelo práci v uhelných dolech na Slánsku (již od 18. stol) a později i na Kladensku. Od počátku 20. století - vzhledem k blízkosti Prahy - odcházeli obyvatelé za prací do hlavního města, což se posléze změnilo v každodenní cestování za prací z regionu do Prahy. Většina obcí v regionu si zachovala zemědělský charakter.

O kulturním bohatství regionu svědčí dodnes městské památkové zóny ve Slaném, Smečně, Velvarech a Zlonicích. V regionu je celá řada významných - především gotických a barokních - stavebních památek církevních i světských, stejně jako dřevěné zvonice, typické pro celé Slánsko. Historii regionu dokumentují též muzea a památníky v Hobšovicích, Roztokách, Slaném, Smečně, Velvarech a Zlonicích, národopisné muzeum ve Třebízi, zámek ve Veltrusích či památník v Lidicích.

Evropský zemědělský fond rozvoje venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí